-
Nejnovější
-
Totalita
-
Období
Za totality přijel turista do městečka, kde byl jen jeden hotel, a ptá se recepčního, jestli ještě mají volná místa.
„Bohužel,” omlouvá se recepční, „už je tu jen jedno lůžko, kdyby vám nevadilo být na pokoji se dvěma dalšími pány.”
Turista to vzal, přijde na pokoj, seznámí se se spolunocležníky a ulehnou. Ti dva se vybavují o všem možném včetně politiky a mají celkem protistátní názory. Turista se je snaží zarazit: „Prosím vás, nechte toho, co když nás odposlouchávají?”
Ale oni se jen zasmáli a pokračují v hovoru. Tak se chlápek sebral, vyšel na chodbu, strčil recepčnímu do ruky dvacku a říká mu: „Prosím vás, přineste nám přesně v devět tři čaje.”
Vrátil se na pokoj a ti dva pořád vedli protistátní řeči. Juknul na hodinky a povídá: „Tak vy mi nevěříte?”
Pak se nahnul ke květináči v rohu a říká: „Soudruhu majore, prosím, pošlete nám tři čaje.”
Dvě minuty nato se objeví služba s podnosem se třemi šálky čaje. Ti dva vyvalí oči, ztichnou a jdou spát. Druhý den odpoledne se turista vrací z města, vejde na pokoj a tam nikdo. Tak se ptá pokojské, kde že jsou ti dva chlápci, co tam včera byli ubytovaní.
„Sebrali je, že vedli protistátní řeči,” oznamuje pokojská.
V turistovi je malá dušička: „A myslíte, že mě taky seberou? Byl jsem celý večer s nimi.”
Pokojská říká: „Taky by vás sebrali, ale soudruhu majorovi se ten váš vtip hrozně líbil!”
Další vtipy z kategorie
Dotaz na Rádio Jerevan: „Jak dlouho vydrží v otevřeném kosmu člověk bez skafandru?”
Odpověď: „Prakticky věčně.”
-
+


25. 12. 2011
Jsou takhle Husák a Štrougal na návštěvě v Japonsku na večírku. Stoly se prohýbají nákladem rozličného jídla, všechno nádobí je ze zlata. Husák se Štrougalem závidí a Husák zašeptá: „Hele, když si každý vezmem jednu zlatou lžičku, nic neubude.”
A tak když se nikdo nedívá, Husák šup lžičku do náprsní kapsy. Štrougal se také o to pokusí, ale jak se mu stářím klepou ruce, zacinká omylem na skleničku. Všichni se samozřejmě otočí a Štrougal začne: „Vážené dámy, vážení pánové, moc bych vám chtěl poděkovat za...” atd.
Když skončí, pokusí se znovu, ale zas, jak se mu stářím klepou ruce, zacinká na skleničku, a znovu začne: „Vážení, jelikož je to tu opravdu úžasné, musím vám znovu poděkovat za...” atd.
Když se o to pokusí potřetí, zas omylem zacinká na skleničku, všichni se - už otráveně - otočí, a Štrougal začne: „Na závěr bych vám chtěl ukázat jedno české kouzlo. Dívejte se: Zlatou lžičku si zastrčím do své náprsní kapsy a z té Husákovy ji vytáhnu!”
-
+


25. 12. 2011
Otázka na rádio Jerevan: „Je pravda, že Juriji Gagarinovi bylo na Rudém náměstí darováno auto?”
Odpověď: „V principu ano. Až na to, že nešlo o Jurije Gagarina, nýbrž Ivana Ivanoviče, nebylo to auto, ale jízdní kolo a nebylo mu darováno, ale ukradeno.”
-
+


15. 12. 2011
Paní učitelka se ptá ve škole dětí, co by si nejvíc přáli a Pepíček říká, že by si nejvíc přál, aby do Čech přišli a zase odešli Číňani. Druhý den si přeje to samé a jak to tak bývá, do třetice zas.
Paní učitelce už je to divné, tak se ho ptá, proč si to tolik přeje. A Pepíček jí říká: „Soudružko učitelko, víte, co by to udělalo se Sovětským svazem, kdyby přes něj šestkrát táhli Číňani?”
-
+


15. 12. 2011
Otázka na Rádio Jerevan: „Jaký je rozdíl mezi optimistou a pesimistou?”
Odpověď: „Optimista se učí anglicky, pesimista čínsky.”
-
+


15. 12. 2011
Otázka na rádio Jerevan: „Můžete definovat, kdo je komunista a kdo antikomunista?”
Odpověď: „Jistě. Komunista je ten, kdo četl díla Marxe a Lenina. Antikomunista je ten, kdo jim porozuměl.”
-
+


15. 12. 2011
Otázka na Rádio Jerevan: „Je v Sovětském svazu cenzura médií?”
Odpověď: „V principu ne. Bohužel se ale této otázce nemůžeme blíže věnovat.”
-
+


15. 12. 2011
„Soudruzi, nebudeme vyrábět polovodiče, počkáme si na celovodiče.”
-
+


15. 12. 2011
Ruské děti volají přes hranici na slovenské: „My máme chleba!”
„A my ho máme s máslem!”
„Ale my máme Stalina!”
„My můžeme mít také Stalina!”
„Ale to už pak nebudete mít chleba s máslem!”
-
+


15. 12. 2011
Proč všichni při skandování „Ať žije KSČ” stojí?
Aby neseděli!
-
+


15. 12. 2011